Jawa 500 OHC

Můj osobní příběh s tímto motocyklem se začal psát v roce 1996, když jsem se stal jejím hrdým majitelem. Teda nevím jestli by se o ní tenkrát dalo mluvit jako o motocyklu. Stroj byl napatlán silnou vrstvou černé barvy, částečně ohořelý, spousta věcí odmontovaných, motor rozebraný a v karteru díra. Tenkrát jsem jí opravoval 3 roky. Tři roky shánění, ježdění a přemlouvání....Tři roky, kdy se mi snad každou noc zdálo, jak se na ní projíždím krajinou....Byla to pro mě velká škola dát takovej stroj do cajku. Už jenom proto, že jsem truhlář, a krom několika dvoutaktních jaw sem neměl mnoho zkušeností a s takovým motocyklem už vůbec ne.
Nikdy mě, ale ani nenapadlo, že bych si dal třeba motor nebo lak k někomu dělat. A tak jsem se učil lakovat, tahal elektriku a motor jsem měl během první sezony rozebranej snad třikrát než sem na to přišel...Zato si dodnes pamatuju každou součástku, co v tom motoru je a kam patří. Od té doby mě prošlo rukama několik půllitrů. A ten zatím poslední ode mě odjede po téměř 8leté renovaci letos na jaře.
Toho svého jsem nakonec prodal po 12letech soužití, abych si mohl pořídit vysněného Nortona.
Ale dost řečí,a teď ke stroji samotnému.
Na začátku 50.let vznikl v Jawě prototyp motocyklu s rozvodem OHC, hnaného válečkovým řetízkem mezi válci. Nakonec se do výroby v tomto provedení nedostal z důvodu tepelné deformace nekvalitních řetězů. A tak bylo rozhodnuto, že pohon vačky bude obstarávat královská hřídel. V tomto provedení se dostal do sériové výroby tak, jak ho známe.
Vzduchem chlazený čtyřdobý dvouválec 488ccm, který měl největší výkon 20,6kW při 5500 ot/min., kompresi 7:1 a pohon vačky již zmiňovanou královskou hřídelí. Maximální rychlost se měla pohybovat kolem 145km/hod, přičemž průměrná spotřeba byla mezi 4-5l/100km.
Podvozek vycházel z řady pérák. Jednoduchý rám, vpředu odpružený teleskopickou vidlicí. Rám byl dost poddimenzovaný a motocykl neměl zrovna dobré jízdní vlastnosti. V porovnání se stejně starým Nortonem....no vlastně to ani nejde porovnávat.
Během let se motocykl dočkal několika změn. Např. se začaly montovat nové centrální bubny s jednoklíčovou brzdou. Stroj dostal i dvousedlo, ale hlavně bylo nahrazeno šnekové soukolí pohánějící vačku za soukolí kuželové.
Ať už se tedy na JAWU 500 OHC koukáme jakkoliv, pravdou je, že jízda a zvuk motoru je nezapomenutelný zažitek a že je to opravdová československá legenda.