Suzuki GS550M Katana

Tak sem kouknul co se kde prodává a zrovna jedna solidní mě udeřila do očí. Byla to GS550M. Tento typ je opravdu podivný, Japonšští soudruzi v opojení z
prodejního úspěchu Katany 750 a 1100, vyhrabali v tmavém koutě skladu starou GS550 a namastili na ní postroj aby to vypadalo tak-nějak podobně. Nicméně jméno Katana ve spojení se značkou Suzuki má své místo v historii a ve své době byly tyto stroje svým designem rozhodně ojedinělé a revoluční. Takže motorka byla, ale čas ne, asi rok stála v kůlně pod plachtou a čekala až příjde její čas. To ale neznamená, žže jsem na ní nemyslel-pomaloučku, polehoučku jsem si tvořil v hlavě obraz jak by asi měla vypadat.
Rozhodně měl být zachován Kataní vzhled aby kažždý znalý poznal o co jde. Po posledním letním srazu CRC jsem se vrátil domů opět s odhodláním něco dovyrobit, tak sem jí vytáhl, nachystal flexu a začalo se řezat. Původně jsem jí chtěl jen tak trochu odlehčit a provzduššnit, ale nějak jsem zařízl i do věcí kde jsem původně nechtěl. Hlavním Kataním prvkem je nádržž, takže ta musela zůstat, jenžže byla obrovská. Odřízl se spodek z horního dílu se vyřezal jen
charakteristický tvar a napasovalo se to zpět na spodní část. V zadní části, tzn. u rozkroku pilota je nádržž o 10cm nšíž nežž originál. S nádržží se snižžovaly i
budíky, světlo a celkové nižžšší uchycení v brýlích. Všše bylo původně dost vystrčený a působilo to jak na enduru. Zadní kapotᾞka měla mít sportovní tvar kvůli korespondování s celkovým střihem motorky, která působí spíš sportovně nežž klasicky. Na závodech v Branné slovo dalo slovo a s Waspsem jsem se domluvil na laminátovém polotovaru zadní kapotើe z jeho závodního stroje. Za čas byl polotovar doma a já zjistil žže na malé Gs vypadá kapotហoproti větší 750 nepoměrně většší a navíc i tvarově se to dost bilo s nádržží. Tak sem to rozřezal na tři kusy slaminoval jinak a přiupravil tvar z profilu aby to ladilo s nádržží. S kapotᾞí mi ladil blatník z CB900F2 který po odřezání konců vypadá jako by tam byl odjakžživa.
Dost sem se natrápil s bočníma tabulkama, vyzkouššel jsem několik variant ve formě nákresů a ššablon z papíru a nějak sem se nemohl trefit ažž přiššel spásný nápad vyklepat je z AL plechu. Najednou to šlo jak po másle a za dopoledne byly hotový. Výfuky měly původně zůstat originální, jenžže po změnění celé motorky vypadaly jak roury z ropovodu a vůbec tam nepasovaly i když jinak nejsou vůbec ššpatné. Nakonec to dopadlo opět řezáním a lehkou ůpravou délky a konců. Zadní světlo je mlhovka, kterou jsem kdysi sundal z Trabanta. Řidítka jsou ze Zbyňkovi XBR za láhev medoviny. Užž ve fázi vymýššlení mi moje milá řekla, žže by chtěla motorku bílou, a já jen potřeboval vymyslet druhou barvu na kombinaci tak, aby to vypadalo vyložženě jemně a žžensky ale přitom sportovně. Během stavby mě potom napadl nápad zakomponovat do grafiky výročí svatby a začal jí pracovně nazývat "Dvacitka".
Motor je bez úprav, tedy aspoň zatím, jen otevřené filtry, většší trysky a výfuky mají taky trochu většší průchod.
Celá stavba je neuvěřitelně levná-motorka byla překvapivě v docela dobrém technickém stavu a bylo zapotřebéí řeššit jen kosmetické vady, což je pro přestavbu ideální. Takže investice jsou hlavně v tmelech, barvách, lacích a potom kotoučích, pastách, ššmirglech. Dokoupil jsem blinkry a baterii, nechal uššít sedlo. V maximální míře jsou použižty původní komponenty a jen předělané.